Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza zobrazování ukrajinských žen v prvních měsících po ruské invazi na Ukrajinu
Vlčková, Tereza ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Gheorghiev, Olga (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá mediální konstrukce zobrazování ukrajinských žen v kontextu války na Ukrajině. Válka byla od samého začátku silně mediálně pokryta a genderovanost se začala projevovat již v prvních dnech. V teoretické části se proto práce zabývá konstrukcí genderových rolí ve válečných konfliktech a rovněž sexualizovaným násilím, jakožto i ruskou invazí na Ukrajinu. Metodologická část poté představuje metody výzkumu. Těmi jsou kvantitativní obsahová analýza, jež má za cíl zjistit, jaká témata jsou s Ukrajinkami nejčastěji spojována. Zdrojem pro kvantitativní analýzu jsou články ze seriózních i bulvárních online serverů, které obsahují klíčová slova. Z vybraného vzorku jsou pak vybrány články s typickým, ale také vymykajícím se rámováním, které jsou podrobeny kritické diskurzivní analýze. Cílem výzkumu je zmapovat, jaké rámování textů a nastolování agendy média používala pro vykreslení situace ukrajinských žen a jaké ideologické struktury toto zpravodajské rámcování má. Další výzkumnou otázkou je, jak se do jednotlivých článků promítá konstrukce maskulinity a feminity ve válečném kontextu.
Mediální obraz etnických konfliktů v Kosovu v 80. letech 20. století ve vybraných denících
Janů, Adéla ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou kosovských událostí od 11. března 1981 do 26. června 1990 na stránkách deníků The New York Times a Rudé právo. Práce metodologicky vychází ze základních principů kritické diskurzivní analýzy, na jejímž základě jsou hledány odpovědi na otázky kdo, jak a proč byl v kosovském konfliktu vnímán jako agresor a oběť. Po představení teoretických východisek a stručného historického vývoje Kosova se práce soustředí na lingvistickou a diskurzivní analýzu tří vybraných kosovských aktérů v podání obou deníků, aby pak mohl být jejich přístup porovnán a zároveň mohla být ověřena hypotéza, zda oba zkoumané deníky, vybrané na základě svého rozdílného postavení v bipolárním světě, reflektovaly aktéry zcela odlišně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.